|
|
Jean Hyppolite's Interpretation of Hegel's Philosophy of History
Abraham, Titouan ; Steinbach, Tim-Florian (vedoucí práce) ; Ottmann, François (oponent)
Résumé du mémoire de Master Charles University, Prague Erasmus Mundus EuroPhilosophie (2021-2023) Étudiant: Titouan Abraham Titre : L'interprétation par Jean Hyppolite de la philosophie de l'histoire de Hegel Mots-clés : Hegel ; hégélianisme ; Theologische Jugendschriften ; Phénoménologie de l'Esprit ; Jean Hyppolite ; philosophie ; philosophie de l'histoire ; pantragisme ; Alexandre Kojève ; fin de l'histoire Ce travail se propose d'analyser la singularité de Jean Hyppolite dans son étude de la philosophie hégélienne de l'histoire. La question qui l'oriente est la suivante : Jean Hyppolite a-t-il défendu une lecture pantragique de la dynamique de l'histoire hégélienne ? Nous commençons par rendre compte des études hégéliennes en France au début du dix-neuvième siècle jusqu'à la fin des années 1930, lorsque s'achèvent les enseignements de Alexandre Kojève sur la Phénoménologie de l'Esprit. Nous découvrons alors que Hyppolite se distingue de Kojève notamment parce qu'il rompt avec sa proposition d'une fin de l'histoire et sa lecture anthropologique du système hégélien. Pour expliquer ces différences, il nous faut revenir sur les liens entre la pensée religieuse du jeune Hegel et la naissance de sa philosophie de l'histoire. Cette étape consiste à relire avec Jean Hyppolite les écrits théologiques de...
|
|
|
Komentář k Patočkovým přednáškám k Hegelově Fenomenologii ducha
Vičanová, Gabriela ; Vrabec, Martin (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Cílem práce je podat ucelený komentář k Patočkovo nevydaným přednáškám k Hegelově Fenomenologii ducha, které pronesl na Filozofické Fakultě Univerzity Karlovy v letním semestru 1949. Přednášky nebyly dokončeny a ve výkladu Fenomenologie ducha se tak zastavují před oddílem Moralita. Patočka je zde značně inspirován svéráznou hegelovskou interpretací v Inroduction à la lecture de Hegel (1947) od Alexandra Kojèva a uměřenějším spisem od Jeana Hyppolita Genese et structure de la Phénoménologie de l'esprit de Hegel (1946). V práci je nacházena vlastní Patočkova interpretační pozice a sledován vliv obou francouzských myslitelů. Patočka Fenomenologii ducha zajišťuje široký kontext a ukazuje její genezi. Po vzoru Kojèva se jeho interpretace pohybuje v perspektivě antropologické a za jádro Hegelovy filosofie považuje dialektiku pána a raba.
|
|
| |
|
| |
|
|
The spirit in Hegel's Phenomenology of Spirit: Antigone and Rameau's nephew in dialectical conflict
Matějčková, Tereza ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Sobotka, Milan (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl vyložit Hegelovo pojetí ducha na základě interpretace Sofoklovy Antigony a Diderotova Rameauova synovce. V klíčových pasážích Hegelova pojednání o duchu je právě těmto dvěma literárním dílům věnována značná pozornost, neboť pro Hegela představují na straně jedné substanciální podobu duchovního bytí v případě Antigony a subjektivního duchovního bytí v případě Rameauova synovce na straně druhé. Duch je v diplomové práci koncipován jako fenomén, který sice dospěl v Rameauově postavě k uskutečnění požadavku na přeměnu substance v subjekt. Avšak stejně tak jako nemůže být duch jen substancí, ukazuje se na Rameauovi, že nemůže být ani jen subjektem: naopak musí být udrženy oba pohyby ducha - tedy pohyb stravující, který popírá vše dané, i pohyb směrem ke sjednocování rozdílného či dokonce protikladného. Žádný pokus o integraci však nemůže vycházet z nevědomé substance, ale nakonec je to právě subjekt, tedy duchem prostoupené a svobodné vědomí, kterému náleží úkol přijmout cizost či protikladnost, a tím přiznat práva i substanciálnímu rozměru skutečnosti, který vůči subjektivnímu vědomí vystupuje vždy jako cosi cizího. V tomto ohledu práce ukazuje, že postava raba, u které na úrovni sebevědomí celý Bildungsprojekt explicitně započal, je postavou, která musí být překonána co...
|
host ::
RSS.